Uletěli z totality doma ušitým balónem: Nejistý útěk dvou rodin s dětmi odstartoval článek v časopise
Když po několika technických problémech 15. září roku 1979 konečně pocítili pevnou půdu pod nohama, bouchli šampaňské. Dvě rodiny s malými dětmi se z totalitního Německa dostaly vlastnoručně ušitým balónem. Inspiroval je článek o létání.
Nešlo zdaleka o jediné občany tehdejšího totalitního Východního Německa, kteří se za dob minulého režimu pokusili utéct na svobodu. Strelzykovi a Wetzelovi si dali práci s tím, jak dát své emigraci skutečnou šanci na úspěch. Vyžadovalo to nejen pořádnou dřinu, ale také notnou dávku odvahy a tajnůstkářství.
Smrt, nebo život: Josef Hlavatý utíkal z ČSSR rogalem s tříletým synem. „Ozvaly se sirény a dole byl povyk“
Když se Josef Hlavatý rozhodl utéct z totalitního Československa, jeho manželka a mladší syn už na něj čekali za hranicemi. Pro cestování s teprve 3letým synem Davidem mu nezbylo moc možností. Vyřešil to odvážným přeletem v podomácky vyrobeném stroji.
Inspiroval je festival
Peter Strelzyk a Günter Wetzel žijící před rokem 1979 v Pößnecku v Německé Demokratické Republice už nechtěli dál žít v nesvobodném státě. Notnou dávku povzbuzení k realizaci útěku z totalitního státu dvěma spřáteleným manželským dvojicím dodala sestra Güntera Wetzela, která ještě před nástupem totality stihla odejít z Východního Neměcka.
Spřáteleným rodinám náhodně poskytla inspiraci pro vznik odvážného plánu, když během jedné z návštěv náhodou nechala na stole časopis s článkem pojednávajícím o dobrodružných výpravách horkovzdušným balónem a o festivalu Albuquerque v Novém Mexiku.
Günter si ho všiml a začal přemýšlet nad tím, zda by se jim mohl podařit útěk ze státu stejným dopravním prostředkem. Dobře si uvědomoval, že klasický odchod ze země byl už v dané době nemožný. Pohraničí NDR střežilo kolem padesáti tisíc pohraničníků. Hranice navíc střežily ostnaté dráty, strážní věže, a místy dokonce nášlapné miny. Letecký útěk tak skutečně vypadal jako jediná možná cesta za železnou oponu.
Kolegové i mimo práci
Peter Strelzyk i Günter Wetzel byli oba manuálně zruční. Když se potkali v továrně určené k výrobě plastů, kde oba nějakou dobu pracovali, byli si vzájemně sympatičtí a stali se z nich přátelé. Navíc se shodovali v jedné podstatné věci – oba už měli života v NDR plné zuby a rozhodli se jednat. Pokus o útěk pro ně byl jediným řešením celé zoufalé situace.
Strelzykovi ani Wetzelovi nechyběly kromě šikovnosti ani dobré nápady. Strelzyk byl původně elektrikářem a po vojenské službě měl také zkušenosti leteckého mechanika, Wetzel se nebál vzít za práci. V jejich myšlenkách se rychle zrodil originální smělý plán na výrobu doma ušitého horkovzdušného balónu, kterým by přeletěli se svými manželkami a dětmi na Západ.
V obchodě předstírali táborové vedoucí
Aby se mužům plánujícím odlet celkem čtyř dospělých a čtyř dětí z Východního Německa, které bylo pod správou Sovětského svazu, povedlo vyrobit horkovzdušný balón, museli mít vše důkladně promyšlené a navíc si dávat dobrý pozor na své okolí. Mnohé znalosti si potřebovali teprve nastudovat, proto si sháněli knihy o balónech a létajících dopravních prostředcích v obcích na hony vzdálených od místa bydliště.
A čekal je ještě těžší úkol. Kromě studijních materiálů museli sehnat také ty výrobní. Při nákupu látky a dalších potřeb ovšem nesměli být nijak nápadní. Jezdili tedy do kilometry vzdálených obchodů. Potřebných celkem 900 metrů tkaniny sehnali v cca 47 kilometrů vzdáleném městě Gera. Na otázky zvídavého personálu, proč shání takové množství látky, odpověděli, že jsou pionýrskými vedoucími a chystají se z ní vytvořit táborové stany.
Z fotky chlapce spícího na schodech mrazí. Snímek se stal jedním z těch, které změnily svět
Fotograf Lewis Hine věřil, že svými díly může probudit lhostejnou veřejnost počátku 20. století. Jeho snímky dětí při těžké dřině, kterou by dnes už nemohl vykonávat nikdo jiný než ti nejodolnější dospělí, odstartovaly významný historický přelom. Jedním z těchto děl je foto vyčerpaného chlapce spícího na tvrdých schodech se svazkem novin.
První neúspěšné pokusy
Ani přes velké úsilí obou mužů a jejich rodin, se úspěch nejdřív nedostavil. Oba prvotní pokusy o vytvoření funkčního leteckého dopravního prostředku muže stály velké množství sil a také peněz. Ani tak se obě rodiny ve vyhlídkách na lepší život za hranicemi totality nevzdávaly. První neúspěšný prototyp balónu měl hořák napojený na propanbutanové bomby. Wetzel ho vytvořil z instalatérských trubek a dílů pocházejících ze starého sporáku. Jeho provizorní fukar vytvořili z motoru trabantu.
Koruna balónu měla objem 1800 m3. Strelzyk ji ušil na šicím stroji. Koš pro pasažéry vyrobili z běžných kovových sloupků a plátu. Pohromadě ho držely obyčejné šňůry na prádlo. Vše mělo ale jeden podstatný háček. Prototyp létajícího stroje nelétal. Wetzel a Strelzyk ho vyzkoušeli v jednom z odlehlých prázdných lomů. Čekalo je však pouze zklamání.
Při druhém pokusu si řemeslníci dali ještě více záležet na detailech. Nadějnější výrobek jim potvrdil, že nejvhodnější pro výrobu balónu bude voděodolný materiál používaný na výrobu deštníků. Museli kvůli němu přenocovat v Lipsku, kde čekali na doručení potřebného množství látky na sklad prodejny. Ani druhý balón s množstvím upravených a propracovanějších součástek ovšem nelétal.
To vedlo k tomu, že budoucí emigranti začali pochybovat nejen o volbě dopravního prostředku, ale i o útěku jako takovém. Wetzel navrhoval místo balónu raději sestrojit menší letadlo. Strelzyk dál přemýšlel o tom, co musejí udělat jinak.
Nakonec přišel na to, že je třeba hořák otočit jiným směrem. Nové řešení konečně umožňovalo plášť balónu naplnit horkým vzduchem a udržet ho v letu. Celkem strávili laděním a sestavováním konstrukce vhodného dopravního prostředku kolem roku a půl.
Pokus o přelet nevyšel
Wetzel zatím ztratil odvahu utéct. První snahu o emigraci proto museli Strelzykovi provést sami. Jenže let nevyšel. Rodina musela nedobrovolně přistát na území Východního Německa. Celé situaci ještě přidal na dramatičnosti fakt, že nouzové přistání proběhlo jen několik set metrů od pohraničního území přísně střeženého pohraničníky, ostnatými dráty a nášlapnými minami.
Měli štěstí, že se jim v noci podařilo potmě najít mýtinu, kde měli zaparkované auto. Strelzyk věděl, že až tajná policie objeví jejich podomácku vyrobený horkovzdušný balón, dojde jim, o co se snažili, začne pátrání a rodina se stane terčem pronásledování. Celá událost Wetzela opět přiklonila na Strelzykovu stranu. Tentokrát se domluvili, že do druhého, nevyhnutelného, pokusu o únik na Západ půjdou obě rodiny už společně. Museli ovšem našlapovat po špičkách.
Po menších rolích a po malém množství postupně nakoupili taft a další nezbytný materiál. Najeli velké množství kilometrů do vzdálených obchodů, jen aby je nikdo neodhalil. Ušít horní plachtu balónu trvalo Wetzelovi šest týdnů. Rok a půl trvající snaha se konečně vyplatila. Podomácku vyrobený 25 metrů vysoký balón o objemu 4000 m3 se jim podařilo kompletně dokončit k jejich spokojenosti.
S sebou jen oblečení a šampaňské
Na plánovaný odlet v noci na 15. září roku 1979 se dvě manželské dvojice se čtyřmi dětmi sbalili pro jistotu jen velmi skromně. Vzali si s sebou pouze oblečení a láhev šampaňské pro případ, že jim jejich smělý plán na útěk skutečně vyjde. Nechtěli být nikomu podezřelí, takže aby nevyvolávali pozornost, nechali všechny své osobní věci ve Východním Německu. Jejich balón vzlétl v noci na odlehlé mýtině.
Čtyřletý Joseph Schleifstein přežil koncentrák díky otcovu nápadu. Když ho dozorci objevili, stal se zázrak
Z příběhu Josepha Schleifsteina, který jako čtyřletý přežil holocaust v koncentráku Buchenwald díky nesmírné odvaze svého otce a několika neuvěřitelným náhodám, dodnes mrazí. Do koncentračního tábora se dostal ukrytý v pytli, když mu byly teprve tři roky.
Krátce poté se ale vyskytly technické problémy. Jeden z úvazů kotvících balón posádka nestihla přestřihnout včas, takže se část vznítila o plamen hořáku. Pasažéry zachránilo, že měli u sebe hasicí přístroj, kterým plamen uhasili. V koruně balónu se ale už zatím stihla vytvořit díra způsobená prasklými švy.
Cestující to museli vyřešit přidáváním většího množství plynu, v chladném vzduchu ve vyšší výšce si dokonce Wetzel vypomáhal sirkami, aby plamen hořáku nezhasl úplně. Trhlina v plášti se stále zvětšovala. Nezbývalo než doufat, že piloti prostředek udrží v chodu alespoň přes přelet přísně střežené hranice.
Tvrdé přistání
Nakonec s velkou úlevou přistáli prudkým nárazem o pevninu 10 kilometrů za hranicemi nedaleko německého města Naila. Přistání bylo natolik drsné, že si při něm Wetzel zlomil nohu. Západoněmecká policie si všimla příletu balónu, který kvůli docházejícímu palivu neproběhl zrovna hladce. Stroj k zemi klesal rychleji, než bylo obvyklé. Strážníci se rodinám vydali na pomoc. Jakmile se Wetzel a Strelzyk ujistili, že opravdu dokázali přistát v Západním Německu, otevřeli připravenou láhev šampaňského, všichni se s velkou úlevou objali a vypuklo všeobecné veselí.
Zbytek rodiny se dostal do potíží
Strelzykův bratr a sestra se švagrem to po úspěšném útěku rodin do Západního Německa neměli vůbec snadné. Totalitní režim si na ně došlápl a zatkl je s obviněním, že uprchlíkům pomáhali a že je k útěku ze státu motivovali. Do celého případu však zasáhla organizace Amnesty International na ochranu lidských práv, která proti jejich zatčení protestovala. Díky pomoci této organizace se tak všichni zase dostali zpět na svobodu.
Obyvatelé Naily považovali své nové spoluobčany za hrdiny a jejich odvážný přelet obdivovali. Pomohli jim s novými začátky na novém místě. Obec jim poskytla přístřeší a finanční příspěvek.
Časem se Strelzykovi kvůli práci přemístili do města Bad Kissingen, kde si Strelzyk zařídil vlastní opravnu televizí. Kvůli strachu z toho, že je v místě najde tajná policie, se celá rodina později rozhodla přestěhovat do Švýcarska. Zpátky do Německa se vrátili v roce 1990. V roce 2017 Peter Strelzyk ve věku 74 let zemřel po dlouhé těžké nemoci. Günter Wetzel zůstal v Bavorsku, kde si otevřel autoservis. Rodině Wetzelových se stalo trvalým domovem.
Nezlomná Violet: Stevardka přežila Titanic a další dvě lodní katastrofy. Nepomohla ani změna povolání
Příběh silné Violet Jessop působí jako neuvěřitelný mix smolných a šťastných událostí. Stevardka přežila nebezpečně vyhlížející srážku lodí, potopení Titanicu a další známou námořní katastrofu 20. století. Třetí z nich navíc zažila až po změně povolání.
Kuriózní útěk rozvířil zájem lidí
Celý příběh originálního přeletu hranic horkovzdušným balónem fascinoval novináře i veřejnost. Kromě mnoha novinových článků, se dočkal také filmového zpracování. První film pojednávající o této události se jmenuje Noční přechod, pochází z roku 1981 od americké, britské a německé produkce.
Další německý snímek s názvem Balón vyšel v roce 2018. V roce 2024 měl premiéru také francouzský seriál na stejné téma, nazvaný Útěk v Balónu (r. 2024). Samotný dopravní prostředek, v němž hrdinové utekli, je v současnosti možné vidět v Muzeu bavorské historie (Haus der Bayerischen Geschichte), kde se stal součástí stálé expozice.
Podobný příběh se stal i v ČSSR
Přestože se mnoha lidem během dob komunismu, který v daný čas panoval i v Československu, nepodařilo utéct z autoritářského režimu, najde se několik výjimek. Další obdobný případ se odehrál i u nás. Na odlet vlastnoručně vyrobeným rogalem z nesvobodné republiky se v roce 1988 vydal Josef Hlavatý, který měl s sebou teprve tříletého syna Davida. Více z jeho příběhu si můžete přečíst v našem předchozím článku.
Italský Robinson Crusoe Mauro Morandi žil desítky let sám na pustém ostrově. Vyhnaly ho až úřady
Zatímco pro mnoho lidí je představa života desítky let o samotě na opuštěném ostrově extrémní, pro Maura Morandiho z Itálie se stala žádanou realitou. Na pustý kus pevniny v moři nedaleko Sardinie se dostal díky náhodě s porouchanou lodí.
Zajímavý je také příběh z roku 1953, kdy vynalézavý automechanik Václav Uhlík z Líní u Plzně s manželkou a dvěma dětmi a ještě jednou další čtyřčlennou rodinou úspěšně utekl do Bavorska za pomoci vraku nacistického stroje RR-7. Nepojízdný stroj Uhlík nalezl v lesích a sám ho dokázal opravit tak, aby opět jezdil. Vozidlo mělo podobné vlastnosti jako starší tank. Jezdilo na pásech, takže s ním posádka dokázala překonat nejen náročný terén, ale především přísně střežené hranice se Západním Německem.
en.wikipedia.org, thewallmuseum.com, denik.cz, reflex.cz, denik.cz, csfd.cz, forum24.cz, zed.fr