Záhadné jezero Fundudzi má kolem stovky přítoků, ale žádný odtok. Přesto nepřetéká, podle mýtů z něj nejde nabrat vodu
Záhadné jezero Fundudzi v Jihoafrické republice fascinuje vědce zvláštními vlastnostmi vodní hladiny. Nejen mezi místními o něm koluje řada příběhů. Voda v něm prý přesto, že nemá žádný odtok, nikdy nepřetéká. Údajně navíc nejde nabrat do nádob.
Jezero Fundudzi, známé též jako Funduzi, leží v Soutpansbergu v provincii Limpopo v Jihoafrické republice. Kromě toho, že se jedná o jediné vnitrozemské sladkovodní jezero v Jižní Africe, je unikátní i některými vlastnostmi. Místní považují jezero za posvátné. Vypráví o něm řadu dávných legend a pověstí. Vodní plocha fascinuje také vědce, kteří se zabývají například neobvyklou stálostí jeho vodní hladiny.
Tajemné unikátní jezero v Alpách prý ukrývá poklad. Nacistům posloužilo k úschově tajemství
Jezero Toplitz v rakouských Alpách poblíž pohoří Totes Gebirge (Mrtvé hory) fascinuje biology i historiky. Voda v něm je sladká i slaná zároveň, což mu prý umožnilo bezpečně ukrýt poklady nacistů. Tisíce turistů vyhledávají danou oblast, aniž by tušily, že prochází okolo místa s pohnutou minulostí.
Kudy z něj odtéká voda?
První zvláštností jezera Fundudzi, které lidé národu Venda považují za posvátné, je tvrzení, že nemá žádné zjevné odtoky. Dosud se nepodařilo zjistit, kudy přesně z jezera odtéká voda. Vodní plocha má přitom velké množství přítoků. Do jezera přitéká téměř sto potoků a vlévají se do něj i tři řeky, což činí miliony litrů přitékající vody za hodinu.
Kdyby skutečně bylo bez odtoku, neměla by přírodní vodní nádrž šanci tak silný přítok vody pojmout. Hladina vody jezera během dne podle lidí sice prý skutečně záhadně kolísá, čímž nápadně připomíná mořský příliv a odliv, nicméně děje se to nezávisle na srážkách.
Jedním z možných vysvětlení, kam voda z vodní plochy o rozloze 1,44 kilometrů čtverečních mizí, jsou praskliny v křemencových pískovcových horninách. Tyto pukliny různého stáří související se sesuvy půdy, jejichž vlivem jezero také vzniklo, mohou být místem, kudy z jezera uniká obrovské množství vody. Při dostatečném sklonu a rozloze může zlomy voda odtékat dál do hlubších vrstev hornin. Z toho poté vzniká dojem, že voda z jezera sama mizí.
Posvátná vodní plocha opředená legendami
Legenda o mizející vodě v jezeře a zvláštním chování vodní hladiny, je jenom jednou z mnoha, které o Fundudzi mezi lidmi kolují. Obyvatelé věří, že je jezero a jeho okolní krajina hustě osídlené duchy. Je pro ně symbolickým mostem mezi minulostí a současností, a jeho vznik i pověst jsou úzce spjaté s africkou tradiční vírou v ducha přírody a další mytické bytosti.
Národ Vanda vypráví, že jezero vzniklo, když nikdo z tehdejších obyvatel vesnice nenabídl jídlo a přístřeší neznámému nemocnému a slabému člověku. Hladový cizinec prosil vesničany o pomoc, ti se však báli nákazy od malomocného natolik, že ho všichni odmítli. Ke všemu se mu ještě posmívali a házeli po něm kameny. Jediné obyvatelce vesnice se prý neznámého muže zželelo a poskytla mu na noc přístřeší. Ošetřila mu rány a rozdělila se s ním o své skromné pokrmy a pití.
Ukázalo se, že nešlo o infekčního pocestného, ale o mocného ducha vtěleného do lidské podoby. Ženu, která jako jediná byla k muži laskavá, varoval, ať si sbalí nejnutnější věci, vezme děti a utečou z vesnice. Přikázal jí, ať se v žádném případě neohlíží a nevrací se zpět. Poté, co ho poslechla, uvalil na ves kletbu. Otevřela se země a do ní se celá obec s lakomými a bezohlednými obyvateli propadla.
Místo mělo poté zaplavit velké množství vody. Tak podle legendy vzniklo jezero Fundudzi. Obyvatelé prokleté vsi žijí podle místních nadále v jezeře, kde litují chování a naříkají nad svým zatracením. Údajně jsou vždy po ránu z jeho hlubin stále slyšet bubny, zpěv, zvuky dobytka a pláč potrestaných obyvatel vesnice.
Velmi zajímavé je, že prastará pověst má hodně blízko ke skutečnému vědeckému vysvětlení vzniku jezera, které se vytvořilo po obrovském sesuvu půdy. Hory se roztrhly a pod tuny kamení a hlíny pohřbily celé údolí. Došlo také k přehrazení řeky Mutale. Katastrofická událost poskytující celému vyprávění reálné geologické zrcadlo tak mohla místními otřást natolik, že zadala základy pro vznik této legendy.
Ryba soudného dne se opakovaně objevuje u mexického pobřeží. Podle pověr je předzvěstí katastrofy
O rybě soudného dne neboli hlístounovi červenoploutvém kolují zlověstné pověsti. Lidé věří, že kde se tento hlubinný živočich objeví, přináší s sebou znamení nacházející přírodní katastrofy. Nyní se opakovaně ukázal u mexického pobřeží.
Další z pověstí tvrdí, že na jezero dohlíží takzvaný bůh krajty, albínský had, který žije v nedaleké hoře. Vendové mu vzdávají hold tradičními tanci. Mýty dál tvrdí, že podle barvy a aktuální výše hladiny jezera lze určit pravděpodobnost dešťových srážek.
Mýtus o mizející vodě
O jezeru koluje mezi lidmi mnoho historek. Jednou z nich je tvrzení, že voda z jezera nejde odnést, protože přes noc sama z nádob zmizí, vypaří se nebo se při nejmenším zkazí. Jeden z příběhů vyprávěl dokonce příběh jistého profesora Henryho Burnsidea, který prý v roce 1955 se svým asistentem odebral vodu z jezera, aby ji mohli prozkoumat. Voda z nádob ovšem přes noc zmizela. Navíc vědec prý týden poté, co vodu nabral prstem a ochutnal, zemřel.
Vše, včetně tuhnutí vody, která se poté rozmístí po stěnách nádob, mělo být dle těchto tvrzení způsobeno vysokým množstvím chromu ve vodě, který je pozůstatkem dřívější těžební činnosti. To ale například web earthlymission.com vyvrací s tím, že nebyly objeveny žádné důkazy o dávné těžbě v oblasti. Mimo to připomíná, že i vlivem působení chromu by voda ve sklenici zůstala viditelná a že otrava chromem probíhá více nenápadně a nezpůsobí tak rychlý skon.
Odkud se ale vzaly všechny tyto historky? Část z nich vyprávějí sami místní, pro které je jezero posvátné. Národní památku se snaží chránit před jakýmikoliv zásahy cizinců. Z těchto skutečností dost možná vyplývá i to, proč se turisty snaží odradit od odnášení vody z jediné vnitrozemské sladkovodní plochy široko daleko. V kombinaci s dosud dostatečně neprobádaným způsobem odtoku vody z jezera to poskytuje poměrně spolehlivé vysvětlení, odkud se všechny nepravdivé mýty vzaly.
Aktuálně navíc musíte před příchodem k jezeru požádat o povolení k přístupu náčelníka jedné z nedalekých obcí. Vydávat se k tajemnému jezeru opředenému mnoha bájemi a pověstmi, které bylo roku 2013 vyhlášeno národní památkou a je zároveň posvátným pohřebištěm králů, pouze se zkušeným průvodcem se vyplatí i z dalšího dobrého důvodu.
Bermudský trojúhelník Chorvatska: Rovnoramenný pozemní útvar nemá žádné vědecké vysvětlení
Pažský trojúhelník (chorvatsky: Paški trokut) na chorvatském ostrově Pag byl objeven v roce 1999 a od té doby přitahuje nejen všechny lovce záhad, ale také vědce, kteří pro jeho vznik a strukturu dosud nemají žádné spolehlivé vysvětlení.
V posvátných vodách jezera je koupání přísně zakázáno. Žije tam totiž početná populace krokodýlů nilských, kteří podle Vendů dohlíží na duchy jejich předků. Nehledě na to, že by mohlo jít vzhledem k tomu o smrtící past, koupat se v tamních vodách bez povolení je v kultuře Vendů považováno za nejvyšší možný projev neúcty a hrubosti k místním obyvatelům.