Letadlo se 17letou Juliane Koepcke se zřítilo do džungle. Jediná přeživší bloudila pralesem pro pomoc celé dny
Z neuvěřitelného příběhu v současnosti uznávané zooložky Juliane Koepcke mrazí. Jako jediná přežila v 17 letech pád letadla s 92 lidmi na palubě a následně se musela několik dní sama s rozbitými brýlemi a mnoha zraněními proplétat nebezpečnou divočinou.
Příběh jako z hororu se odehrál 24. prosince roku 1971. 17letá Juliane Margaret Beate Koepcke žijící s rodiči německého původu v Peru letěla na Štědrý den s matkou za otcem z Limy do Pucallpa vnitrostátním letem.
Namísto poklidného svátečního času s rodiči biology, kteří oba v Peru po válce začali pracovat, se ovšem dívka stala přímým účastníkem tragédie, z níž jako jediná zůstala živá. Potom, co přežila strmý pád letadla, ale neměla zdaleka vyhráno. V džungli následoval její další boj o záchranu, ke které jí pomohly dobré znalosti divočiny.
Jediná přežila pád ze 3 kilometrů
Dnes uznávaná zooložka se stala součástí jedné z největších leteckých katastrof při havárii vnitrostátního letu LANSA 508 peruánské společnosti Líneas Aéreas Nacionales S.A.
24. prosince roku 1971 se Juliane s matkou vydala za otcem do Pucallpa. Její rodiče po konci 2. světové války pracovali oba jako vědci a v Peru si založili výzkumnou stanici Panguana, která se nacházela v pralese na řece Pachitea.
Osud Julianiny matky a dalších cestujících byl během osudného letu za nevlídných podmínek zpečetěn. Jak později ukázaly výsledky vyšetřování, piloti nedbali na omezené schopnosti letounu ve velmi špatném počasí a pokračovali v cestě, což bylo nezvratné pochybení. Když prolétali nad Amazonským pralesem, zasáhla letoun silná bouřka.
Do letadla udeřil blesk, to následně začalo hořet a vlivem turbulencí se rozpadlo na kusy ještě ve vzduchu.
O neuvěřitelném zázraku bylo možné mluvit pouze v případě 17leté dívky, kterou nejspíš zachránilo to, že byla připoutaná v sedačce. Díky pásům a faktu, že se zachytila o koruny stromů, přežila pád z 3kilometrové výšky přímo do pralesa. Ani pak neměla vyhráno. Následovaly další obtížné překážky na cestě pro pomoc.
S otřesem mozku a zlomeninami hledala pomoc
Juliane neměla po pádu moc času přemýšlet. S otřesem mozku, několika zlomeninami a mnoha dalšími zraněními, včetně poraněného oka, bez rozbitých brýlí se silnými dioptriemi, které kompenzovaly její výraznou krátkozrakost, se musela krátce po plném zmátoření vydat na dlouhou cestu do neznáma.
Bezpochyby jí přitom pomohly pohotové jednání a také vlohy pro stejné povolání, jaké měli její rodiče, které jí poskytovalo dostatečné znalosti o přírodě a chování v divočině. Výhodou pro ni bylo to, že se v pralese běžně pohybovala už od dětství a její rodina ji přivedla k základním schopnostem pro přežití.
Po cestě trvající deset dnů se musela potýkat nejen s hladem a špatným viděním, ale také se zanícenými abscesy od poštípání hmyzem.
Po deseti dnech, kdy šla podél vody, která jí napomáhala se orientovat, se konečně dostala k prvnímu lidskému osídlení pralesa. Potok ji dovedl do tábora dřevorubců. Ti Juliane okamžitě odvezli do nemocnice k lékařskému ošetření.
Zdenka Fantlová přežila 400kilometrový pochod smrti s pomocí snubního prstýnku. Kromě něj jí nic nezbylo
Osud Zdenky Fantlové je neuvěřitelným příběhem statečné ženy z Rokycan, která s pomocí víry a prstýnku od milého dokázala přežít nejen v koncentračním táboře, ale posbírala dostatek sil i na 400 km dlouhý pochod smrti.
Navzdory otřesení se nevzdala
Navzdory tomu, co zažila a co jediné přeživší pádu letu LANSA 508 nedalo spát, se nevzdávala. Po nějakém čase, kdy se zotavovala z neštěstí a psychických traumat spojených s celou prožitou událostí, se rozhodla jít studovat na univerzitu v Kielu a na Mnichovskou univerzitu. Vybrala si přitom stejný obor, ve kterém vynikali její rodiče a jehož znalosti jí pomohly překonat pobyt v nebezpečné džungli.
Biologii úspěšně vystudovala a stala se uznávanou odbornicí se zaměřením na tropické druhy netopýrů. V Německu, odkud pocházeli její rodiče, už Juliane Koepcke zůstala. V současnosti 71letá vědkyně pracuje ve Státní zoologické sbírce v Mnichově.
Italský Robinson Crusoe Mauro Morandi žil desítky let sám na pustém ostrově. Vyhnaly ho až úřady
Zatímco pro mnoho lidí je představa života desítky let o samotě na opuštěném ostrově extrémní, pro Maura Morandiho z Itálie se stala žádanou realitou. Na pustý kus pevniny v moři nedaleko Sardinie se dostal díky náhodě s porouchanou lodí.
O celém těžko uvěřitelném příběhu byl v roce 1974 natočen film italsko-americké produkce s názvem Zázraky se dějí, kterého se přeživší hrdinka stala spoluautorkou. Vysílán byl i v komunistickém Československu.
V roce 1998 vznikl také uznávaný dokument Julianes Sturz in den Dschungel (Julianin volný pád do džungle, překl.) oficiálně nazvaný Křídla naděje scénáristy a režiséra Wernera Herzoga. Juliane o své děsivé zkušenosti sepsala a v roce 2011 vydala také autobiografickou knihu Als ich vom Himmel fiel (Když jsem spadla z nebe, překl.). Byla za ni oceněna prestižní cenou Corine Literature Prize.
Zdroje: cs.wikipedia.org, cs.wikipedia.org, en.wikipedia.org, bbc.com, stoplusjednicka.cz