V tisíce let staré hrobce našli nádobu s alkoholem. Jeho složení zaujalo vědce víc než ostatky
Fascinující nález se povedl archeologům na pohřebišti Šan-ťia-pao u města Ku-jüan v severní Číně. Kromě kosterních pozůstatků našli skoro čtyři litry světle modrozelené tekutiny staré 2300 let. Zřejmě jde o starověké pivo, jehož původ nyní zaměstnává odborníky.
Někdy se archeologům zadaří najít něco, co zaskočí i je samotné. Tohle je přesně případ nálezu v hrobce pocházející z období dynastie Čchin 475–221 před naším letopočtem na severu Číny, kde kromě pohřbených ostatků našli i zvláštní dar, který si měl neznámý člověk odnést s sebou na věčnost.
Nečekaný archeologický objev
Archeologům se během práce na čínském hřbitově Šan-ťia-po uvnitř hrobky M39 naskytl pohled na nevídaný posmrtný předmět. Našli v ní bronzovou, ze dvou třetin plnou láhev s přibližně čtyřmi litry staré, zachovalé tekutiny. Když nádobu otevřeli, zpozorovali světle modrozelenou tekutinu bez zápachu. Na dně láhve byl pouze sediment.
Jak se záhy ukázalo, zbarvení pocházelo od korodující mědi z láhve. Objev se výzkumníci následně rozhodli odeslat k podrobné chemické a mikroskopické analýze, která by jim umožnila zjistit nejen, o jaký nápoj se pravděpodobně jedná, ale také více o jeho způsobu varu a historii.
Největším predátorem v pravěku byla téměř 20metrová chobotnice. Bájný Kraken zobákem drtil dinosaury
Vědci přišli s překvapivým zjištěním. Bájný Kraken podle nich skutečně existoval a servítky si nebral ani s dalšími predátory. Téměř 20metrový obr kraloval vrcholu pravěkého potravního řetězce. V nebezpečnosti tenkrát překonal i ty největší druhy žraloků a dinosaurů.
Podrobné zkoumání prozradilo, že šlo o pivo
Výsledky rozboru zveřejněné vědeckým časopisem Journal of Archaeological Science: Reports přinesly potvrzení, že se v láhvi česnekovitého tvaru ústí typického pro tradiční starověkou čínskou kulturu téměř s jistotou nachází kvašený alkohol. V nápoji odhalili mikroskopické zbytky kvasinek, ale také zrnek škrobu, fytolitů, a k tomu obsahoval přes 2400 organických sloučenin.
Laboranti navíc v prastarém alkoholickém moku rozpoznali vysoký podíl kyseliny mléčné a šťavelové, doplněný o menší množství kyseliny vinné. Z tohoto zjištění usoudili, že by mohl mít ostře kyselou chuť. Jenže zároveň nejde říct, že šlo o záměr tehdejších výrobců, protože nelze vyloučit ani fakt, že chuť 2300 let zachovalého nápoje neovlivnil bronzový materiál láhve.
Zároveň se výzkumníkům podařilo vyloučit, že by šlo o víno nebo jiný ovocný alkoholický nápoj. Hlavní podezření tedy padlo na obilné pivo vzhledem k obsahu zbytků prosa a dalších několika druhů obilovin, jako je ječmen a pšenice. Nicméně, i když je pivo patrně nadměrně uleželé, současným pivařům ani fandům hořkých ležáků by vzhledem k pravděpodobné nadměrné kyselosti patrně moc nechutnalo.
Starodávné pokročilé techniky varu alkoholu
Nápoj z několika druhů obilovin znovu dokázal, jak pokročilé techniky fermentace a vytváření chutí na svou dobu tehdejší čínští sládci ovládali. Identita pozůstatků mrtvého, který pivo dostal darem i tak zůstává neznámá. O hřbitově Šan-ťia-po se ví, že na něm pochovávali nejen vojáky, ale také civilisty.
Vědce zároveň překvapil i kvalitní způsob utěsnění láhve, který umožňoval, že mok v láhvi vydržel co nejdelší dobu. Starověcí sládci vnitřek otevřené pivní nádoby utěsnili kusy látky a nahoře ji zakonzervovali bahnem s organickými sloučeninami. Šlo o stejnou metodu utěsnění, jakou využívali také na prastarých čínských hřbitovech.
Tajemné unikátní jezero v Alpách prý ukrývá poklad. Nacistům posloužilo k úschově tajemství
Jezero Toplitz v rakouských Alpách poblíž pohoří Totes Gebirge (Mrtvé hory) fascinuje biology i historiky. Voda v něm je sladká i slaná zároveň, což mu prý umožnilo bezpečně ukrýt poklady nacistů. Tisíce turistů vyhledávají danou oblast, aniž by tušily, že prochází okolo místa s pohnutou minulostí.
Co bylo dříve: Pivo, nebo civilizace?
Mezi vědci objev čínského piva znovu rozvířil vznik debat a různých teorií o skutečném původu jednoho z celosvětově nejpopulárnějších lihových nápojů. Někteří z nich se domnívají, že mohlo pivo existovat už v pravěku. Podle jedné z teorií se lidé žijící před zhruba 12 000 lety nezačali o obilniny zajímat pouze kvůli pečení prvních nekynutých placek z rozemletých obilných zrn a vody, tedy předchůdcům novodobého pečiva.
Panuje názor, že je pravěcí lidé sbírali a drtili především za účelem výroby kvašeného lihového nápoje – pravěkého piva. Myšlenku vědci opírají o skutečnost, že alkohol patří k lidské společnosti odpradávna. Jako pojítko komunity a přátel, dobrých pracovních vztahů nebo na podporu kreativity tak dost možná bylo vyráběno a konzumováno ještě dříve, než vznikla samotná civilizovaná lidská společnost. Na potvrzení nebo vyvrácení této znovuoživené domněnky badatelů je ale potřeba ještě mnohem detailnější a početnější výzkum.