Největším predátorem v pravěku byla téměř 20metrová chobotnice. Bájný Kraken zobákem drtil dinosaury

Vědci přišli s překvapivým zjištěním. Bájný Kraken podle nich skutečně existoval a servítky si nebral ani s dalšími predátory. Téměř 20metrový obr kraloval vrcholu pravěkého potravního řetězce. V nebezpečnosti tenkrát překonal i ty největší druhy žraloků a dinosaurů.

Výzkumníci přišli s objevem prezentovaným v časopise Science, který zcela změnil dosavadní pohled na predátory žijící v dávných prehistorických časech. Kromě žraloků, různých suchozemských a mořských plazů nebo dinosaurů se totiž na naší planetě Zemi podle vědců pohybovali další nebezpeční živočichové. Jedním z nich byla pravěká chobotnice, jejíž velikost byla podle předpokladů badatelů mnohem větší, než jaká je v současnosti.

Související článek

Ryba soudného dne se opakovaně objevuje u mexického pobřeží. Podle pověr je předzvěstí katastrofy

O rybě soudného dne neboli hlístounovi červenoploutvém kolují zlověstné pověsti. Lidé věří, že kde se tento hlubinný živočich objeví, přináší s sebou znamení nacházející přírodní katastrofy. Nyní se opakovaně ukázal u mexického pobřeží.

20. 04. 2026Tereza BrožováTajemno

Bájný Kraken existoval

Ukázalo se, že vrcholu potravinového řetězce namísto daspletosaurů a gorgosaurů, kteří byli většími příbuznými známého Tyranosaura rexe, kraloval obrovský hlavonožec jménem Nanaimoteuthis haggarti, jehož vzhled takřka odpovídá popisu legendárního děsivého Krakena.

Tento hlavonožec dosahující velikosti kolem 19 metrů se prý živil nejen rybami, ale především také velkými mořskými plazy včetně plesiosaurů a mosasaurů. Donedávna se přitom mělo za to, že právě tito a další predátoři společně s dalšími druhy sami tvořili vrchol potravinového žebříčku. Nyní výzkum prokázal, že k nebezpečným stvořením patřili i tito velmi inteligentní bezobratlí živočichové gigantických rozměrů.

Děsivá vyprávění o strašlivém živočichovi vynořujícím se z hlubin moře jsou tak podle všeho založeny na reálném podkladu a nejsou jen pouhými výplody lidské představivosti. Zajímavé ovšem je, že tito tvorové žili příliš brzy na to, aby se s nimi kdokoliv z lidské rasy mohl skutečně setkat. V mořích na Zemi plavali přibližně před 100 až 72 miliony let.

Související článek

Letadlo se 17letou Juliane Koepcke se zřítilo do džungle. Jediná přeživší bloudila pralesem pro pomoc celé dny

Z neuvěřitelného příběhu v současnosti uznávané zooložky Juliane Koepcke mrazí. Jako jediná přežila v 17 letech pád letadla s 92 lidmi na palubě a následně se musela několik dní sama s rozbitými brýlemi a mnoha zraněními proplétat nebezpečnou divočinou.

10. 06. 2026Tereza BrožováOsobnosti

Zkameněliny potvrdily silný zobák hlavonožce

Podobu kolosálního masožravce se podařilo rekonstruovat ze zachovalých fosilií objevených v Kanadě a Japonsku. Dochovaly se pouze tvrdé části těla chobotnice, podle nichž šlo poměrně spolehlivě odhadnout jakých rozměrů inteligentní hlavonožec preferující při zpracovávání kořisti pravidelně jednu stranu zobáku dorůstal.

„Dosud byla největším známým bezobratlým novodobá krakatice obrovská, která může dosahovat celkové délky asi dvanáct metrů,“ uvedl paleontolog a autor výzkumu Yasuhiro Iba agentuře Reuters s tím, že nově objevený pravěký živočich žijící v období křídy vzhledem k nově objeveným faktům pravděpodobně dorůstal délky od 7 až do 19 metrů.

Zkameněliny zobáku a jejich opotřebení pak vědcům prozradily mnohé podrobnosti o stravování masožravého predátora. Naznačují, že zobákem obří hlavonožec dokázal rozdrtit i obrovskou kořist s tvrdými kostmi a schránkami. Ryby a korýši byli pro tohoto živočicha příliš snadným cílem. Schopnost přemýšlení, stavba těla a síla mu prý dovolovaly zaměřit se na mnohem větší úlovky, jako jsou výše zmiňovaní plesiosaurové a mosasaurové.

Chapadla, ze kterých nebylo úniku

Vzhledově se, jak odhalila rekonstrukce vědců, měla obří pravěká chobotnice od současné podoby lišit nejen svými kolosálními rozměry, ale také dvěma ploutvemi na hlavě připomínajícími pádla, které až na výjimky obvyklé druhy současných chobotnic většinou nemají.

Její dlouhatánská chapadla měla být spojená kožovitou blánou, čímž se taktéž výrazněji lišila od současných chobotnic. Vzhledem k tomu měla možnost úlovek sevřít do všech chapadel najednou, a nemusela ho chytat jednotlivými chapadly, jako je tomu u dnešních chobotnic. Také zobák dávného tvora byl oproti tomu, jaký mají dnešní hlavonožci, pochopitelně znatelně mohutnější a silnější.