Ryba soudného dne se opakovaně objevuje u mexického pobřeží. Podle pověr je předzvěstí katastrofy

Obrovský hlístoun červenohřívý
Hlístoun červenohřívý má mezi lidmi nepěknou pověst posla špatných zpráv
Zdroj: Wikimedia commons / Public domain

O rybě soudného dne neboli hlístounovi červenoploutvém kolují zlověstné pověsti. Lidé věří, že kde se tento hlubinný živočich objeví, přináší s sebou znamení nacházející přírodní katastrofy. Nyní se opakovaně ukázal u mexického pobřeží.

Hlístoun červenohřívý (Regalecus glesne) je jedním ze živočichů, o kterých kolují tajemné pomluvy. Kvůli tomu nemá i přes nízkou pravděpodobnost ze setkání s ním skoro nikdo velkou radost. Lidé věří, že živočich, který se v oceánech běžně vyskytuje v hloubkách kolem jednoho kilometru pod hladinou, se v mělčích vodách neukazuje jenom tak. Setkání s rybou dorůstající klidně i do délky 10 metrů přisuzují předzvěstem katastrofických událostí.

Podobnost s hady

Hlístoun červenohřívý na mexické pláži v Los Cabos, Baja California Sur.
Hlístoun červenohřívý na mexické pláži v Los Cabos, Baja California Sur.
Zdroj: Wikimedia commons by Katia Cao - http://www.fishbase.org/Photos/PicturesSummary.php?StartRow=1&ID=3267&what=species&TotRec=5, CC BY 3.0

Jak již název napovídá hlístoun červenoploutvý nebo také červenohřívý má výrazně červenou hřbetní ploutev, kromě toho má zlověstně vyhlížející vypoulené oči. Pro délku, do níž někdy dorůstá, připomínal tento živočich kdysi námořníkům svým vzhledem hada.

Jako had se nejdelší kostnatá ryba také pohybuje. Protože rybí Nostradámové nemají vzduchový měchýř, vlní ve vodě svým po stranách zploštělým tělem podobně jako třeba úhoř, přesto je tam jeden rozdíl – plavou přitom na rozdíl od úhořů ve svislé poloze. I když je setkání s hlístouny vzácné vzhledem k tomu, že se obvykle pohybují daleko od hladiny, jde o živočicha rozšířeného do většiny světových oceánů.

I odtud začaly pocházet nelichotivé pověry. Lidé ho považovali například za krále sleďů vedoucího sledě a lososy v hejnech během migrování. Vzhledem k tomu, že svým vzhledem tento neagresivní živočich připomíná nebezpečného predátora, kolují o něm ještě strašidelnější pověry.

Nejobávanější z nich hovoří o tom, že když je ryba spatřena v mělčích vodách poblíž pobřeží, jde o znamení nadcházející přírodní katastrofy. Často se prý jedná o rozsáhlé zemětřesení nebo tsunami. Například v Japonsku se podle lidových tradic hlístounům říká zase poslové z paláce Boha moří.

Legenda vytvořila pojmenování ryby soudného dne prý podle toho, že tito živočichové vystupují z hlubin oceánů k hladině jen v závažných situacích, kdy chtějí varovat před hrozícím nebezpečím velkých rozměrů. O to více děsí nejen obyvatele Mexika fakt, že za poslední dobou byl hlístoun červenoploutvý spatřen jen letos už několikrát.

Příliš mnoho zpozorování

Údajně obyvatele dotčených oblastí, kde v poslední době rybího Nostradama zpozorovali, znepokojuje především fakt, že mají s pověrou podezřelé zkušenosti. Mnozí z nich tvrdí, že se později jejich země potýkala se silnými hurikány nebo zemětřesením. V některých státech prý po setkání s tímto živočichem přišlo i nebezpečné tsunami.

Letos v dubnu se u břehů mexického Baja California Sur potápěl Aidan Bedford poblíž mysu, na kterém se nachází maják. Užíval si pohled do průzračně čisté vody na pestrý mořský život. Co už ale vzhledem k tomu, že se nepotápěl nijak hluboko, rozhodně nečekal, byl pohled na několikametrového hlístouna červenoploutvého.

Se svým nečekaným zážitkem se muž později svěřil na sociálních sítích. „Něco takového jsem vůbec nečekal. Hlístoun byl dlouhý asi sedm metrů a zvolna plul křišťálově čistou vodou na mělčině,“ svěřil se svým sledujícím a nezapomněl připomenout, že jde o živočicha, který se většinou vyskytuje v hlubinách oceánu.

V opačném případě jde podle potápěče o živočicha v nesnázích, nemocného, nebo na konci života. V komentářích se strhla bouřlivá diskuze vesměs potvrzující lidové povídačky o tom, že setkání s ním není vůbec pozitivním signálem.

Blíží se konec světa,“ napsal jeden z nejvystrašenějších komentujících. „Stává se to pokaždé, když máme rok s obrovským El Niñem,“ doplnil ho další člověk přesvědčený o možných souvislostech objevu ryby soudného dne s přírodními pohromami.

Zvláštním tajemným příkladem neobvyklého výskytu hlístounů je případ z roku 2011 v Japonsku měsíce před výskytem ničivého zemětřesení a tsunami, které mělo na svědomí havárii jaderné elektrárny Fukušima. „Posel z paláce boha moře“, jak hlístounům přezdívají Japonci, se tam prý objevoval několik měsíců předtím opakovaně, a to na různých místech pobřeží.

Dva hlístouni byli podle deníku Today u Mexika zpozorováni letos v březnu ve městě Cabo San Lucas, kde je moře vyplavilo přímo na pláž. Lidem, kteří byli tou dobou na místě, se naštěstí podařilo je najít včas a vrátit zpět do moře, čímž jim dali šanci na přežití.

V přirozeném prostředí tedy dvě stě metrů až jeden kilometr hluboko v oceánech se ryby podařilo natočit až v roce 2010. Pouze vyhynulí hlístouni se velmi vzácně objevují na březích, když je vyplaví oceán.

Na video ze záchrany dvou hlístounů se můžete podívat zde:

Mýty nebyly potvrzeny

Nutno podotknout, že nepěkné zvěsti o hlístounech oficiálně nikdy nikdo nepotvrdil. Na toto téma vznikl výzkum japonských vědců, který souvislosti mezi neštěstími zapříčiněnými přírodními živly a pozorováním hlístounů vyvrátil s tím, že jde o lidovou pověru. Podle odborníků jsou za jejím vznikem náhodné pouze zdánlivě související události.

Pravdou je, že i přes takové utvrzení, jsou některé shody mezi pozorováním ryby soudného dne a přírodních katastrof přinejmenším podezřelé.

Zda se jedná spíše o poukázání na „méně nadpřirozené“ jevy, jako je třeba zhoršení kvality životního prostředí ryb v oceánu, kde tomuto druhu začíná něco chybět nebo vadit, či o opravdovou souvislost s přírodními katastrofami, bude možná nutné více prozkoumat.

Faktem zůstává, že si z určitého důvodu tito tak trochu neprávem obávaní hlubinní tvorové začínají „říkat“ o více pozornosti. Je možné, že nás právě oni přimějí k filozofickému zamyšlení a k větší péči o krásy a rozmanitosti přírody na naší planetě.

Každopádně jde zároveň o další připomínku toho, kolik tvorů a neznámých ekosystémů vlastně tak dobře ještě neznáme, ačkoliv naše existence je vzájemně ovlivňována, aniž bychom si to uvědomovali.

Sdílení článku