Krvavé jezero Natron má strašidelnou pověst. Může za to počet mumifikovaných zvířecích těl v okolí

Plameňáci v africkém jezeře Natron.
Africké jezero Natron je opředeno strašidelnými pověrami, že živočichy za letu mění v kámen. Pro zvláštní jev však existuje vědecké vysvětlení.
Zdroj: Wikimedia commons by Clem23 - Own work, CC BY-SA 3.0

Tanzanské jezero Natron fascinuje svým sytě rudým zbarvením. Někdy však okolí nahání strach. Lidé totiž v blízkosti vodní hladiny dodnes nacházejí zachovalé mumie zvířat. Za balzamovanými ostatky tvorů stojí zvláštní přírodní fenomén.

Na záhadné vlastnosti afrického jezera nacházejícího se v severní Tanzanii upozornil v roce 2013 fotograf Nick Brandt ve své slavné sérii fotografií. Snímky vyplavených, uhynulých a vysušených těl ptáků a netopýrů naaranžovaných v živých pózách vyfocené poblíž jezera vyvolávaly dojem, že se početné množství mumifikovaných těl nacházelo u sebe. Šlo ale pouze o umělecký klam. Umělec ztvrdlá těla během období, kdy hladina jezera klesala, s pomocí tamních obyvatel postupně sesbíral na různých místech podél břehů.

Související článek
Rakouské jezero Toplitz ležící v rakouských Alpách

Tajemné unikátní jezero v Alpách prý ukrývá poklad. Nacistům posloužilo k úschově tajemství

Jezero Toplitz v rakouských Alpách poblíž pohoří Totes Gebirge (Mrtvé hory) fascinuje biology i historiky. Voda v něm je sladká i slaná zároveň, což mu prý umožnilo bezpečně ukrýt poklady nacistů. Tisíce turistů vyhledávají danou oblast, aniž by tušily, že prochází okolo místa s pohnutou minulostí.

18. 06. 2026Tereza BrožováTajemno

Usiloval o symbolické oživení těchto tvorů, takže je opatrně umisťoval do různých přirozeně vypadajících pozic. Tvrdými ostatky nemohl nijak hýbat, nemohl jim otáčet hlavu ani roztáhnout ptákům křídla. K původním pozicím živočichů většinou pouze vybral vhodné pozadí. Jenže ke svému neotřelému projektu zapomněl přidat vědecké vysvětlení toho, jak je možné, že jsou uhynulá zvířata v tak zachovalé podobě. Kvůli tomu se začal mezi lidmi šířit mýtus o tom, že voda v jezeře mění zvířata v kámen za pohybu, jakmile se dostanou blízko k hladině jezera.

Fascinující přírodní fenomén

I když za zdánlivě tajemným jevem nestojí žádné zlé síly, vědecké vysvětlení pro vlastnosti jezera je podle mnohých neméně fascinující. Za tím, že se z již dříve uhynulých zvířat následně stanou vysušené mumie, kterým zůstává kůže, peří i maso, stojí unikátní složení vody v jezeře.

Vysoká koncentrace natronu (směsi uhličitanu sodného) a velkého množství soli těla zvířat, která uhynou přímo v jezeře, vysuší a balzamuje. Vliv minerálů způsobuje, že se jejich ostatky dochovávají téměř v původním stavu. Právě natron používali k mumifikaci zesnulých lidí i dávní Egypťané. Ostatky vysušuje a pohlcuje z nich tuky a vodu.

Voda leptá a opařuje

Pro člověka je i krátké koupání v Natronovém jezeře velmi nebezpečné, proto je přísně zakázáno. Kvůli extrémní zásaditosti hrozí lidem vážné poleptání kůže. Voda v jezeře má totiž velmi vysoké pH. Jeho hodnoty se pohybují mezi 10,5 až přes 12. Nejvyšší pH mívá v období sucha. Pro lepší představu, stejně vysoké pH má například čpavek nebo bělidlo. Voda v jezeře má tedy podobné vlastnosti jako silný louh. Je tolik žíravá, že všem neadaptovaným živočichům způsobuje silné poleptání kůže a očí. Dlouhodobé vdechování dráždivých plynů, které se kvůli chemickým reakcím v horku z hladiny odpařují, může dokonce způsobit poškození dýchacích cest.

Chemické složení vody je dáno blízkostí nedaleké aktivní sopky Ol Doinyo Lengai. Minerály včetně natronu se do jezera dostávají právě z okolní písečné půdy. Když se ke všemu navíc přidá období extrémního sucha a voda se rychle významně odpařuje, zmiňované složky se ve vodě silně koncentrují.

Jezero Natron není nijak hluboké, výška vodní hladiny dosahuje většinou méně než tří metrů, v horkém africkém klimatu navíc dosahuje vysokých teplot, které jsou samy o sobě nebezpečné. Když tedy pomineme toxické složení jezera, teplota vody dosahující kolem 50 až 60 °C může způsobit opaření.

Související článek
Jezero Fundudzi v Jižní Africe je opředené mnoha bájemi a legendami. K jejich šíření mají místní lidé mnoho dobrých důvodů.

Záhadné jezero Fundudzi má kolem stovky přítoků, ale žádný odtok. Přesto nepřetéká, podle mýtů z něj nejde nabrat vodu

Záhadné jezero Fundudzi v Jihoafrické republice fascinuje vědce zvláštními vlastnostmi vodní hladiny. Nejen mezi místními o něm koluje řada příběhů. Voda v něm prý přesto, že nemá žádný odtok, nikdy nepřetéká. Údajně navíc nejde nabrat do nádob.

02. 10. 2026Tereza BrožováTajemno

Vysokou míru rizika představuje tato vodní plocha nejen pro lidi, ale i pro všechny ostatní neadaptované živočichy, kterým může popálit kůži a oči. Pokud v jezeře uhynou, dojde k jejich mumifikaci. A právě takové okolnosti mohou domněnky a strašidelné pověsti o africkém jezeře proměňujícím tvory v kámen stejně jako bájná Medusa ještě podpořit. Odtud také pochází druhotné označení jezera jako takzvané Medusa Lake (Jezero Medusy).

V jezeře přežije jen několik druhů

Jezero poněkud překvapivě není zcela bez života. Domov v něm našlo hned několik druhů zvířat a organismů. V bezprostřední blízkosti jezera našel útočiště zejména jeden druh zvířecích obyvatel. Plameňáci mají speciálně vyvinutou a adaptovanou kůži na nohou, což jim umožňuje do jezera vstoupit bez rizika poleptání a popálení.

Pro plameňáka malého a také pro plameňáka růžového, který se tam však vyskytuje v mnohem menším zastoupení, se tak jezero stalo hlavním hnízdištěm, kde je v bezpečí před svými přirozenými nepřáteli, kteří se k jeho hnízdům nedostanou. Okolí Natronového jezera obývají i další ptáci. Zejména kolem jeho břehů a přítoků s o něco sladší vodou se pohybují pelikáni, ostříži, bahňáci (například kulík rezavoprsý) nebo čápi marabu.

Za červenou barvu jezera mohou z velké části takto zbarvené sinice. Těm se jakožto slanomilným organismům na jeho vodní hladině velmi dobře daří. Prostředí jezera poskytuje ideální podmínky pro jejich rozmnožování, takže pokrývají celou vodní plochu. Odtud pochází také označení „krvavé jezero“. Sinice jsou navíc důležité právě pro plameňáky, kteří se jimi živí. Zajímavostí je, že peří vybarvené do růžových odstínů mají plameňáci právě vlivem této hlavní potravy. Sinice totiž obsahují karotenoidy.

Související článek
Pažský trojúhelník v Chorvatsku na ostrově Pag, jehož původ vzniku zůstává neznámý a neobjasněný.

Bermudský trojúhelník Chorvatska: Rovnoramenný pozemní útvar nemá žádné vědecké vysvětlení

Pažský trojúhelník (chorvatsky: Paški trokut) na chorvatském ostrově Pag byl objeven v roce 1999 a od té doby přitahuje nejen všechny lovce záhad, ale také vědce, kteří pro jeho vznik a strukturu dosud nemají žádné spolehlivé vysvětlení.

17. 07. 2026Tereza BrožováTajemno

V přítocích a na okrajích extrémně sodného jezera se také vyskytuje endemický druh ryby nazvaný tlamoun ndalalani. Jde o druh malé cichlidovité ryby, který se dokázal přizpůsobit nepředstavitelně náročným životním podmínkám. Pro většinu jiných živých organismů by bylo takové prostředí smrtelné. Kromě tlamouna jezerní přítoky obývají dva další druhy cichlid – taktéž endemická cichlida širokoústá a adaptovaná cichlida Alcolapia alcalica. Zvýšená alkalita vody poté nevadí ani některým korýšům nebo druhům hmyzu.

Sdílení článku