Bermudský trojúhelník Chorvatska: Rovnoramenný pozemní útvar nemá žádné vědecké vysvětlení

Pažský trojúhelník (chorvatsky: Paški trokut) na chorvatském ostrově Pag byl objeven v roce 1999 a od té doby přitahuje nejen všechny lovce záhad, ale také vědce, kteří pro jeho vznik a strukturu dosud nemají žádné spolehlivé vysvětlení.
Rovnoramenný trojúhelník byl na úpatí návrší Tusto čelo objeven relativně nedávno v květnu v roce 1999 úplnou náhodou. Pozemní útvar na východě ostrova Pag na úpatí Velebitu poblíž chorvatského města Novalji objevil geodet Zdenko Grbavac pracující pro kamenolom, když prováděl měření tamních ploch.
Geodeta zaujal bílý trojúhelník tím, že se od svého okolí značně lišil. Byl na rozdíl od velkých špičatých kamenů a skalisek v okolí tvořený z výrazně světlejších drobných rozdrcených kamínků. Kromě toho ho překvapil svou i pravidelností a plochou 500 metrů čtverečních. Rovnoramenný trojúhelník měří 32x32x22 metrů a na každé z jeho stran jsou i neobvyklé díry hluboké 30 centimetrů. Pozemní trojúhelník, kterému se pro jeho záhadnost někdy přezdívá bermudský trojúhelník Chorvatska, je dobře patrný i ze vzduchu.

Město v poušti se skoro celé ukrylo před horkem do podzemí. Lidé žijí hlouběji pod povrchem bez obtížného hmyzu i potřeby klimatizace
Město Coober Pedy v Jižní Austrálii je unikátní svým umístěním v poušti a také tím, že se v něm lidé před velkým žárem pouštního podnebí ukryli do podzemí. Mají tam domy, bary, obchody, podniky a kostely. S budováním místa skrytého před sluncem začali horníci.
Zlatý grál ufologů
Pokud si kladete otázku, jak je možné, že tak neobvyklý útvar byl objeven až tak pozdě, má to poměrně jednoduché vysvětlení. Pažský trojúhelník se nacházel v obtížně přístupném terénu. Nevedly k němu běžné cesty ani stezky, takže bylo místo dlouhá staletí ukryté před většinou zvědavců.
Změnilo se to až téměř deset let po jeho objevení, kdy k němu začátkem roku 2009 vzhledem k jeho fascinujícím rysům a obrovskému zájmu turistů i ufologů byla vytvořená silnice vedoucí z nedaleké chorvatské obce Caska.
Fakt, že byl útvar s drobnými oblázky dlouhá staletí dobře ukrytý před zraky lidí mu přidává na záhadném dojmu a ufologové ho začali spojovat s možným výskytem mimozemských civilizací na naší planetě.
Záhy po jeho nalezení začaly vznikat mnohé teorie o tom, že dobře schované místo stranou veřejnosti mohli mimozemšťané v minulosti použít jako svou přistávací plochu nebo jako prostor ke komunikaci s lidmi po přistání na Zemi.
Zatímco podle někoho jde o otisk kosmického plavidla, podle dalších může jít o symbol souhvězdí Velkého psa nebo o obrys souhvězdí Cefea určený k tomu, aby napomohl tvorům z jiné planety se podle něj správně orientovat. Případně o jiný vzkaz, který se nám nakreslením tohoto obrazce snažili Marťané sdělit.
Velký počet návštěvníků zanechává následky
Celá oblast láká lidi natolik, že to mělo kromě žádoucího spojení trojúhelníku s civilizací komunikací za důsledek i početné zásahy lidí do přírodní památky. Od objevení lokality ji prý navštívilo už více než půl milionu návštěvníků, kteří si z místa odnášeli kameny jako suvenýry nebo jako amulety, protože někteří věřili, že mají léčivou moc. Na ploše tak po nich zůstaly díry.
Kromě toho si někteří návštěvníci začali na místě pro zábavu stavět z kamenů takzvané petroformy neboli mozaiky, tvary a vzory vytvořené skládáním kamenů na nebo vedle sebe. Sběr a manipulace s kameny sice zatím nejsou výslovně zakázány, ale jsou nedoporučovány. Léčivá ani magická moc oblázků nebyla nikdy oficiálně prokázána.

Tajemné unikátní jezero v Alpách prý ukrývá poklad. Nacistům posloužilo k úschově tajemství
Jezero Toplitz v rakouských Alpách poblíž pohoří Totes Gebirge (Mrtvé hory) fascinuje biology i historiky. Voda v něm je sladká i slaná zároveň, což mu prý umožnilo bezpečně ukrýt poklady nacistů. Tisíce turistů vyhledávají danou oblast, aniž by tušily, že prochází okolo místa s pohnutou minulostí.
Hra přírody, vulkanická činnost nebo pravěké rituály?
Vzhled rovnoramenného trojúhelníku není to jediné, co se výzkumníkům dosud nepodařilo vysvětlit. Kulaté a válcovité kamínky uvnitř tvaru vykazující známky opracování byly vystaveny v rámci výzkumu geologů nasvíceny ultrafialovými paprsky a překvapily tím, že vyzařovaly červenou barvu.
Takový odstín bývá důkazem předchozího tepelného zpracování, ke kterému podle odhadů mohlo dojít před 12 000 lety, například během vulkanické činnosti, jelikož bylo kamení pravděpodobně vystaveno přibližně takto extrémně vysokým teplotám. Poněkud překvapivé ovšem je, že právě k výbuchu sopky na ostrově Pag nikdy nedošlo.
Mezi další teorie o původu novodobého chorvatského fenoménu patří neobvyklá kouzla matky přírody anebo pozůstatek rituálů pravěkých lidí, kteří během lovu a sběru využívaly různých obřadních zvyklostí a mohly během nich kamenný obrazec vytvořit.
Zdroje: mapy.com, en.wikipedia.org, turistickeprice.hr/cs, atlasobscura.com, youtube.com