Město v poušti se skoro celé ukrylo před horkem do podzemí. Lidé žijí hlouběji pod povrchem bez obtížného hmyzu i potřeby klimatizace
Město Coober Pedy v Jižní Austrálii je unikátní svým umístěním v poušti a také tím, že se v něm lidé před velkým žárem pouštního podnebí ukryli do podzemí. Mají tam domy, bary, obchody, podniky a kostely. S budováním místa skrytého před sluncem začali horníci.
V nezvykle fungujícím pouštním městečku se většina dění odehrává pod povrchem. Obyvatelé tak nejen vyřešili pravidelné extrémní teploty nezřídka kdy dosahující přes 40 °C, ale poukazují také na významnou těžební historii místa, kde se nachází vzácné opály.
Díra bílých chlapů
Název města Coober Pedy nacházející se přibližně v polovině cesty mezi metropolemi Adelaide a Alice Springs pochází z aboriginského názvu kupa–piti, což v překladu znamená doslova „díra bílého muže“. A pojmenování městečka svým způsobem naznačuje původ jeho vzniku.
V místě dlouho žili pouze Aboriginci, původní obyvatelé Austrálie. Jako první člověk jiné národnosti se v roce 1858 procházel těmito končinami cestovatel Skot John McDoull Stuart patřící mezi významné průzkumníky australského vnitrozemí.
V roce 1915 tam byly objeveny opály a založeno město. Horníci se do nově vzniklé lokality přistěhovali další rok. Těžaři ovšem postupně nemohli v rozpáleném městě vydržet, takže začali spát rovnou v podzemních šachtách.
Když už bylo vyhloubeno velké množství podzemních chodeb a šachet, bylo nutné zakročit k ochraně městečka před dopady těžby. Těžební průmysl byl díky tomu v roce 1999 omezen zákonem pouze na určité množství. Nadále se však v této malé obci a okolí najdou místa pro amatérské hledače minerálů. V nich mohou zkusit štěstí a vytěžit svůj vlastní opál.
Město není zcela odříznuté od okolního světa, jak by se to mohlo jevit na první pohled. Jezdí z něj pravidelně autobusové jízdní spojení do nejlidnatější metropole v Jižní Austrálii – Adelaide. V místě funguje též letiště a letecké spojení do tohoto 5. největšího města v Austrálii.
Tajemné unikátní jezero v Alpách prý ukrývá poklad. Nacistům posloužilo k úschově temných tajemství
Jezero Toplitz v rakouských Alpách poblíž pohoří Totes Gebirge (Mrtvé hory) fascinuje biology i historiky. Voda v něm je sladká i slaná zároveň, což mu prý umožnilo bezpečně ukrýt poklady nacistů. Tisíce turistů vyhledávají danou oblast, aniž by tušily, že prochází okolo místa s pohnutou minulostí.
Výhra nad teplotami i obtížným hmyzem
Obyvatelé přibližně dvou a půl tisícového pouštního městečka jménem Coober Pedy, kde v létě teploty, jak uvádí zpravodajský portál BBC, dosahují až neuvěřitelných 52 °C, vyřešili jeho (ne)výhodnou polohu po svém. V podzemí, kde se usadili ve vyhloubených podzemních prostorách, jež jsou pozůstatkem těžby vzácného opálu, ušetří za drahý provoz klimatizací.
Podzemní stavby, které nesou anglický název dugouts (podzemní úkryty, překlad), udrží celoročně přiměřené teploty kolem 23 °C, což už je proti venkovním extrémům horkého počasí podstatný rozdíl.
V podzemních místnostech, které fungují například jako obchody, bary, restaurace, hotely nebo kostely se odehrává velká část společenských aktivit tamních obyvatel. A podzemní domy, které musí být, jak vysvětluje zmiňovaný web, umístěné v hloubce nejméně čtyř metrů kvůli bezpečnosti a pevnému ukotvení stropů, chrání obyvatele také před mrazy.
V zimě v Coober Pedy noční teploty klesají k mínus 3 °C. Ani to ale místní žijící v podzemních obydlích netrápí, jelikož si jejich domácnosti dokážou udržet stabilní teplotu také přes zimu. Výhodou takovýchto podzemních stavení je i to, že se v nich prý nevyskytuje obtížný hmyz, jako jsou mouchy, vosy či komáři.
V podzemí se pohybuje víc než půlka obyvatel
Ne všichni žijí v Coober Pedy pod povrchem. I tak se tam ale dobrovolně uchýlila více než polovina obyvatel. Postavení takového obydlí s obvyklými třemi ložnicemi, koupelnou, kuchyní a salónkem, které může být vyhloubené v tamní jeskyni, není o nic levnější než stavba klasického nového domu.
Přesto se to vzhledem k tomu, že v nich není nutné stejně jako na povrchu mimo úbočí kopců používat klimatizaci nebo v zimě naopak topit, vyplatí.
Některé domy v této oblasti jsou sem tam na prodej pro zájemce o jiný styl bydlení. Jak uvedl web BBC, před pár lety byl v nabídce místní starší třípokojový dům, který vyžadoval rekonstrukci. V přepočtu stál menší podzemní domek kolem 600 tisíc korun.
Nejnebezpečnější podnik světa? Z kavárny na hranicích se Severní Koreou mají hosté smutný výhled do totality
Jedna z nedávno otevřených poboček známého kavárenského řetězce Starbucks v Jižní Koreji nabízí návštěvníkům kromě kávy také nevídaný výhled. Mohou z ní sledovat dění za ostnatými dráty na území diktátora. Založili ji dva manželé, kteří pro to měli speciální důvod. Každou noc jsou v místě slyšet děsuplné zvuky.
Strom ze železa a golfové hřiště bez trávníku
Zajímavostí je, že se obyvatelé malého města, které má nejbližší zdroj vody vzdálený více než cca 20 kilometrů, v důsledku čehož jim scházely rozmanité rostliny a příroda, rozhodli vytvořit si vlastní „zeleň“ – ovšem pouze z toho, co měli k dispozici. První strom tedy vytvořili ze železa a šrotu, nachází se na vrcholu kopce tyčícím se nad městem. Strom vytvořený svařením železného šrotu tam stojí dodnes.
Golfové hřiště ve městě je dost specifické. Nenajdete na něm jediné stéblo trávy a hraje se na něm většinou v noci se světélkujícími míčky a jamkami, aby byly dobře vidět při odpalu.
Coober Pedy má dokonce vlastní klub australského fotbalu nazvaný Coober Pedy Saints, akorát to má za ostatními protihráči opravdu daleko. Jeho hráči musí cestovat přes 900 km, aby se dostali do Roxby Downs, tedy do místa, kde hrají ostatní ligové týmy.
V neposlední řadě má Coober Pedy vlastní týdeník Coober Pedy News vycházející jednou za týden. Díky dostupnému signálu v pouštní obci bez problémů naladí celostátní televizní a rádiové vysílání.
Místo vyhledávané umělci
Netradiční město, které láká na svou pouštní krajinu a příbytky skryté netradičně v podzemí, se stalo díky svým vlastnostem vyhledávaným cílem pro filmaře, spisovatele, umělce i zvědavé turisty. Inspirovalo vznik řady slavných filmů, které se zde natáčely. Mezi ně patří známé snímky jako Rudá planeta, Opal Dream, Šílený Max a Dóm hromu, Dobrodružství Priscilly, královny pouště, Černočerná tma, Pozdrav od juggerů a The Amazing Race.
Početné hromady písku a tisíce opuštěných důlních šachet, které se nacházejí v okolí, vytváří originální a nezapomenutelný dojem. Město se zároveň stalo námětem několika knih a videohry. Zejména po dokončení Stuart Highway v roce 1987 do něj začaly proudit davy turistů. Láká je hlavní naleziště a zásobování celosvětového trhu vzácnými drahými kameny opály.
Nevídané je pro většinu turistů ovšem především unikátní řešení nesnesitelně nízké vlhkosti vzduchu během extrémně teplých letních období, kvůli kterému tamní lidé raději oželí i denní světlo.
Mnozí spekulují také o tom, že jde o nadějný nápad, jak si poradit s globálním oteplováním. Jestli opravdu jde o inovativní řešení, které bude v budoucnu muset využívat více obcí, můžeme pouze spekulovat.