Bratr Bouře v červeno-zlaté masce: Kněz se inspiroval filmem, aby zachránil sirotčinec. Roky vedl tajný život zápasníka
Příběh mexického kněze Sergia Gutiérreze Beníteze, který si říká Bratr Bouře, je jako z akčního filmu. Aby vydělal peníze na provoz vlastního dětského domova, začal po vzoru filmového hrdiny vést tajný život zápasníka. Jeho neobvyklé rozhodnutí ovlivnila i vlastní bolestivá zkušenost.
Sergio Gutiérrez Benítez se narodil v roce 1945 ve městě San Agustín Metzquititlán, v provincii Hidalgo v Mexiku. Byl šestnáctým dítětem z celkových 17 potomků svých rodičů José Gutiérreze García a Emilie Benítezové. V jeho rodném městě byly zločiny na denním pořádku, což časem poznamenalo i Sergiovo vlastní dětství a dospívání. Kromě rvaček a pěstních soubojů se v 11 letech stal součástí dětského drogového gangu a propadl závislosti.
V 18 letech měl, jak později uvedl v jednom z rozhovorů, za sebou několik loupeží a zločinů. Páchal je kvůli tomu, aby získal peníze na drogy. Všechno, co jako mladistvý vydělal na brigádách, následně utratil za návykové látky, a ještě mu to nestačilo. Neblahou zkušenost z mládí si budoucí duchovní odnesl i ze zkušenosti, kdy byl křivě obviněn z vraždy a zatčen. Naštěstí se mu však podařilo dokázat, že je nevinný, a dosáhnout propuštění.
Italský Robinson Crusoe Mauro Morandi žil desítky let sám na pustém ostrově. Vyhnaly ho až úřady
Zatímco pro mnoho lidí je představa života desítky let o samotě na opuštěném ostrově extrémní, pro Maura Morandiho z Itálie se stala žádanou realitou. Na pustý kus pevniny v moři nedaleko Sardinie se dostal díky náhodě s porouchanou lodí.
Krutá slova matky a vyhazov z kostela
Když se Sergio odhodlal poprvé vyhledat pomoc v kostele, odešel s nepořízenou. Kněz, kterému se chtěl vyzpovídat, ho odehnal s tím, že tamní kostel není odvykací zařízení. Po velkém zklamání a pocitu beznaděje mu prý rázem došlo, že jde o špatný přístup. Řekl si, že je potřeba, aby mezi knězi bylo více jedinců s empatií a pochopením pro kohokoliv, včetně závislých mladých lidí z vyloučených lokalit.
Ničemu navíc nepomohlo ani kruté odsouzení Sergiovy matky. „Tehdy mě moje matka viděla v tak špatném stavu, že pořád opakovala: ‚Přála bych si, abys byl mrtvý, raději bych to tak měla, dělal bys mi méně problémů.‘ Ten den mi to řekla znovu a já jsem odpověděl: ‚Vážně? No, já se očistím a taky se stanu knězem,‘“ vzpomínal později Benitéz, co pro něj bylo posledním impulzem ke změně. Když tato věta zazněla z úst jeho matky ještě jednou, byl prý natolik mimo, že si to později ani nepamatoval.
Potřebnou podporu mladík nakonec našel u řeholníka z mercedarského řádu. Díky jeho pomoci nastoupil do rehabilitačního zařízení na odvykací kůru, poté vstoupil do řádu piaristů a vzdělával se v Římě a ve Španělsku. Kolem roku 1962 dokončil noviciát.
Když si členové církve vyslechli jeho drsný příběh z mládí, který tehdy Benítez vyprávěl s notnou dávkou sebezapření a domněním, že je jeho příběh odradí, byl příjemně překvapen. Zpovědník mu řekl, že je naopak vhodným kandidátem pro vstup do církve, protože jedince s podobnou zkušeností tam naopak potřebují. Od té doby, co se mu povedlo stát se členem řádu, už se napravený Benítez drog nikdy ani nedotkl.
Rozhodl se založit vlastní azyl
Následující roky dělal kněz všechno proto, aby své špatné činy z minulosti napravil. Začal pomáhat těm, na jejichž místě byl on kdysi také. Mladým drogově závislým lidem poskytoval potřebnou oporu a důvod k nápravě.
Časem se rozhodl, že aby zabránil mnoha dalším nehezkým osudům opuštěných a zanedbaných dětí z chudých čtvrtí, poskytne jim sám vlastní trvalé útočiště. Mělo to ovšem několik háčků. Řád piaristů, jehož byl členem, mu v tomto ohledu příliš svazoval ruce. Musel z něj proto vystoupit a stal se diecézním knězem v diecézi Texcoco. Ještě větší problém však v tomto ohledu představovala finanční stránka.
Přibližně v roce 1976 se setkal s biskupem Magínem Reyesem, který mu významně pomohl tím, že mu dal k užívání farnost kostela svatého Petra v Texcoku. Byl to jeden z mála způsobů, jak mu mohla církev přímo pomoci. Peníze živobytí dětí, jejich léků a ošacení ale církev sirotčinci poskytnout nemohla. Nějakou dobu po založení dětského domova proto knězův sirotčinec držely finančně nad vodou převážně milodary od věřících chodících do kostela. Ty ale velmi rychle přestaly stačit.
Sergio se velmi rychle ocitl před palčivou otázkou: co dál? Desítky až několik stovek nezletilých obyvatel sirotčince se rozhodl nějak uživit stůj, co stůj.
Řešení našel na plátně
Během hledání řešení si kazatel vzpomněl na mexický film z roku 1962 s názvem „El Señor Tormenta“ („Pan Bouře“) o chudém kaplanovi, který maskovaný zápasil v zápasnickém ringu, aby vydělal na provoz vlastního sirotčince. Sergio se rozhodl to udělat úplně stejně.
Během bouřlivého dospívání se naučil dobře prát, což se mu hodilo. Samozřejmě ale věděl, že aby se dostal do wrestlerského ringu mezi zkušené zápasníky, bude ho to stát mnohem větší úsilí. Potají tak vstával v půl páté, aby stihl trénovat před začátkem ranní mše od sedmi. Trenéry nemohl nějakou dobu najít. Nakonec se ho ujali úspěšní wrestleři Ray Mendoza a El Líder (José Ramírez). Získal od nich kýžené znalosti, jak zvládat profesionální zápasy v ringu.
Potřeboval si vybrat zápasnické jméno a vhodnou masku. Podle filmové inspirace si začal přezdívat Fray Tormenta, což v překladu znamená Bratr Bouře. Ranulfo López, jeden z nejznámějších výrobců v oboru, pro něj vytvořil ikonickou bojovou červeno-zlatou masku.
Kněz musel také vyřešit to, aby mohl příjmy z wrestlingu legálně financovat dětský domov. Pojmenoval ho proto v roce 1978 „La Casa Hogar de los Cachorros de Fray Tormenta”, což znamená „Dětský domov štěňat bratra Bouře”. Štěňaty myslel děti z domova, o které se staral. Za svůj první zápas prý obdržel nejspíš jen něco kolem patnácti dolarů.
Nezlomná Violet: Stevardka přežila Titanic a další dvě lodní katastrofy. Nepomohla ani změna povolání
Příběh silné Violet Jessop působí jako neuvěřitelný mix smolných a šťastných událostí. Stevardka přežila nebezpečně vyhlížející srážku lodí, potopení Titanicu a další známou námořní katastrofu 20. století. Třetí z nich navíc zažila až po změně povolání.
Zápasnické alter ego skrýval 23 let
Tajemství svého zápasnického alter ega se knězi před všemi včetně lidí ze sirotčince podařilo udržet v tajnosti 23 let. Prozradil ho zcela náhodou až jeden ze spolubojovníků, slavný mexický zápasník Huracán Ramírez, před kterým se podřekl během hovoru. Když ho zval na sobotní utkání, odmítl ho s tím, že to nemůže, protože bude oddávat na svatbě.
Zaskočený wrestler si následně osobně potvrdil, že je opravdu duchovním, když se na onen obřad přišel podívat osobně. Poté neudržel jazyk za zuby ani přes prosby kazatele. Brzy se o tom, kdo se skrývá za výraznou maskou a pod zápasnickým jménem Bratr Bouře, dozvěděli všichni.
Nakonec mu ale vyzrazení kariérně paradoxně spíše pomohlo. Začal získávat nabídky na daleko větší zápasy s významnějšími soupeři, za nimiž cestoval po světě. To mu zároveň umožnilo vydělávat více financí pro dětský domov.
Nezastavila ho ani negativní reakce
Potenciální problém představovalo vyzrazení knězovy aktivity ostatním členům církve. Texcocský biskup chtěl po Sergiovi, aby s wrestlingem ihned skončil. Vyjádřil se, že jde o naprosto nedůstojnou aktivitu pro člena církve. Sergio se ale nedal odradit. Odpověděl, že tedy na jeho přání skončí, ale bude po církvi požadovat peníze na péči o několik stovek jedinců žijících v jeho sirotčinci. Tento argument zafungoval a církev mu už do jeho způsobu přivýdělku přestala mluvit.
Podnik v militarizované zóně: Z kavárny na hranicích se Severní Koreou mají hosté výhled do totality
Jedna z nedávno otevřených poboček známého kavárenského řetězce Starbucks v Jižní Koreji nabízí návštěvníkům kromě kávy také nevídaný výhled. Mohou z ní sledovat dění za ostnatými dráty na území diktátora. Založili ji dva manželé, kteří pro to měli speciální důvod. Každou noc jsou v místě slyšet děsuplné zvuky.
Našel následovníka
3. července roku 2011 Sergio oficiálně skončil se zápasnickou kariérou. Jeho odkaz ovšem dál pokračuje. Mezi dětmi v dětském domově našel kněz svého oddaného následovníka, kterému je v zápasech zkušeným učitelem a mentorem.
Chlapec, kterého považuje za syna, zápasí ve stejné masce a pod jménem Fray Tormenta Jr. Také on své výdělky používá na financování provozu Sergiova sirotčince, kde kněz nadále působí a podporuje své svěřence.
Sám se čas od času účastní wrestlingových festivalů či autogramiád. Prodává také podepsané kopie své zápasnické masky. Výtěžek jde ve prospěch sirotčince. Kněz je také dál aktivní na sítích, kde pořádá různé internetové soutěže a dražby na podporu dětského domova.
Příběh se znovu dostal na plátno
Překvapivý příběh se znovu dostal na filmové plátno. Volně se jím inspirovali filmaři v roce 1991 se snímkem Muž se zlatou maskou, v hlavní roli s hercem Jeanem Reno. Také americká filmová komedie z roku 2006 v hlavním obsazení s Jackem Blackem volně reflektuje životní osudy odvážného kněze zápasníka. V roce 2007 si Sergio zahrál sám sebe ve filmu Padre Tormenta.