Podzemní město v Polsku nacisté stavěli už před válkou. Dnes má 32 km dlouhý kryt nové obyvatele

V současnosti je do jednoho z nejpropracovanějších podzemních komplexů se sítí tunelů, jaký kdy nacisté začali budovat, podzemního města Ostwall v západním Polsku, přístup povolen. Jeden z hrůzných pozůstatků nacistů má po temné historii nyní už jen početné zvířecí obyvatele.
Příběh jednoho z nejdelších podzemních systémů nedaleko polského města Międzyrzecze zamýšleného nacisty jako neproniknutelná podzemní pevnost začal ve 30. letech. Projekt asi tak stovky betonových obranných zdí, které by dokázaly ochránit až několik desítek tisíc vojáků, zčásti napojených na síť tunelů byl započat ve 30. letech. Ještě předtím, než nacisté vyvolali 2. světovou válku invazí do Polska.
Projekt podzemní pevnosti, kam se mohly v případě potřeby ukrýt německé vojenské jednotky, začal v roce 1932 a jeho první část byla dokončena v roce 1935. Hned v následujícím roce 1936 po osobním schválení vůdce chystané Třetí říše Hitlera, započalo budování hlavní etapy hlavního středního úseku.

Tajemné unikátní jezero v Alpách prý ukrývá poklad. Nacistům posloužilo k úschově tajemství
Jezero Toplitz v rakouských Alpách poblíž pohoří Totes Gebirge (Mrtvé hory) fascinuje biology i historiky. Voda v něm je sladká i slaná zároveň, což mu prý umožnilo bezpečně ukrýt poklady nacistů. Tisíce turistů vyhledávají danou oblast, aniž by tušily, že prochází okolo místa s pohnutou minulostí.
Ještě předtím, v první polovině roku 1934 byly provedeny úpravy terénu, budovány vodní kanály mezi jezery a byla stavěna hydrotechnická zařízení (jezy a zdymadla). Celý podzemní objekt měl mít podle více než ambiciózních plánů ještě jednou tak větší rozlohu. V plánu byl obranný opevněný komplex dlouhý 80 kilometrů. V první fázi se počítalo s výstavbou 12 lehkých bunkrů a s vodními překážkami.
Výstavba měla trvat do roku 1951, k čemuž však nedošlo. Stavební práce byly ukončeny dříve, i tak se ale opevněný kryt tehdy zapsal mezi historicky nejpropracovanější a nejmodernější opevněné podzemní komplexy světa. Na centrální část města schovaného do podzemí bylo použito více než 136 tisíc tun betonu.

Zelené kupole ve tvaru houby
Zvenku podzemní areál Ostwall, který se nazývá také Festungsfront Oder-Warthe-Bogen (dosl. překl. „Opevněná fronta Odra – Warta Bend“) a polsky Międzyrzecki Rejon Umocniony, MRU (překl. Meziříčský opevněný region), působí mírně komicky. Svým tvarem připomíná houby nebo klobouky zelené barvy.
Protože nacisté podzemní město zamýšleli jako prostory vhodné pro trvalé osídlení vojskem, jeho interiéry bývaly vybavené do posledního detailu. Najdete v něm například železnici, kasárny, strojovny nebo dílny.
Stavba však vzhledem ke změně strategických cílů nacistického Německa a postupu Rudé armády byla ukončena v roce 1944. Obranný podzemní komplex, jehož hlavním účelem výstavby měla být úspěšná obrana Němců po vypuknutí 2. sv. války před možnými sovětskými jednotkami v oblasti mezi dvěma řekami Odrou a Wartou, přestal být v daném roce pro Němce potřebným. Pozornost namísto toho začal Hitler se svými spolupracovníky obracet na západ, k Francii. Budování Ostawallu se tak zastavilo.

Nesnesitelná vedra roku 1911: Labe vysychalo, zemědělci se báli lokomotiv a o vstup na plovárny se lidé prali
V roce 1911 postihla svět vedra, která neměla obdoby. Lidé z nich zoufalstvím šíleli, omdlévali a někteří vlivem horkého počasí přišli o život. Obavy najednou vzbuzovaly i kdysi běžné dopravní prostředky jako parní lokomotivy. A vlivem nebývalé potřeby ochlazení také ubývalo míst, kam bylo možné jít pro osvěžení.
Od 60. let kryt dlouho chátral
V roce 1945 byla oblast Ostwallu osvobozena sovětskými vojáky během 3 dnů. Po válce bunkry nějaký čas obstarávala polská armáda, jenže kvůli nedostatku financí s tím musela v šedesátých letech přestat.
Rozlehlý tunel, v jehož nejvíce propracované střední části jsou jednotlivé kryty propojeny systémem s tunely dlouhými 32 kilometrů o hloubce kolem 40 metrů, zůstal po opuštění polskou armádou nevyužívaný. Změnilo se to až poté, co ho skupina místních nadšených dobrovolníků s podporou Evropské unie proměnila v turistický odkaz temné části historie 20. století.
Určitý úsek byl částečně zrekonstruován. V místě vzniklo Muzeum opevněné oblasti Międzyrzecz, které bylo otevřeno v roce 2011. Nachází se v centrální části podzemního města a zahrnuje asi 30 kilometrů tunelů. Jsou v ní k vidění například figuríny esesáků v uniformách, jak postávají v pracovnách, k vidění je dobová postel, a dokonce také záchod, čímž se majitelé výstavy snaží turistům přiblížit tehdejší fungování německých vojáků v podzemním komplexu.
Ten přitom podle mnohých vyniká mimo jiné přesností v detailech a provedení. Zajímavou částí prohlídky je nejen pravidelné, dobře promyšlené sestupné schodiště vedoucí k širokému centrálnímu tunelu obklopenému železnicí a potrubím, ale také hlavní, důvodně hluboká šachta. Celé místo je tím, jak moc je prostorné, prý o to děsivější a někomu připomíná atmosféru ze sci-fi snímků.

Bermudský trojúhelník Chorvatska: Rovnoramenný pozemní útvar nemá žádné vědecké vysvětlení
Pažský trojúhelník (chorvatsky: Paški trokut) na chorvatském ostrově Pag byl objeven v roce 1999 a od té doby přitahuje nejen všechny lovce záhad, ale také vědce, kteří pro jeho vznik a strukturu dosud nemají žádné spolehlivé vysvětlení.
Místo má nové obyvatele
Tunely vybudované nacisty přestaly být zcela opuštěné, když si je pro své bydlení vybrali okřídlení živočichové. Netopýří kolonie začali vědci v oblasti podzemního komplexu zaznamenávat přibližně od sedmdesátých let 20. století. Kdy přesně tunely 12 druhů netopýrů začalo obývat, ovšem nikdo neví.
Podle statistických údajů mohlo Ostwall v některých letech obývat i více než 39 tisíc netopýrů najednou. Tím se komplex zařadil mezi deset největších zimovišť netopýrů v Evropě. Nutno podotknout, že bunkry nepropojené tunely, které se nacházejí samostatně a je v nich chladněji, obývá ještě jeden další druh – netopýr severní. Pokud se tedy rozhodnete podzemní nacistické město někdy prozkoumat, musíte počítat s jeho početnými stálými obyvateli.