Seriál 30 případů majora Zemana: Komunistická propaganda překrucující dějiny. Brabcovi zničil pověst i kariéru
Kdysi oblíbený seriál ze 70. let se tvářil jako obyčejná krimi. Ve skutečnosti v něm bylo hluboce zakotvené nenápadné ovlivňování diváků k obrazu tehdejší totality. Filmový Zeman Vladimír Brabec i přes nadstandardní plat své role nakonec litoval.
V Československu patřil seriál 30 případů majora Zemana mezi divácky velmi oblíbené televizní pořady. Populární byl natolik, že dokonce některé díly jako třeba Studna uvízly mnohým lidem v paměti. Čas od času zmiňují slavné a zároveň strašidelné výroky typu: „Ten den byl otec poněkud neklidný…“ Nejspíš jen málokdo z příznivců seriálu si uvědomuje, kolik manipulativních politických zadání tehdy politici záměrně nacpali do scénáře.
Svůdnice z Jáchyme, hoď ho do stroje! Eva Fiedlerová: Originální smích krásce nepatřil, po svatbě se vypařila
Nejen ve filmové komedii Jáchyme, hoď ho do stroje! si Eva Fiedlerová získala pozornost diváků. Česká kráska, která v autoservisu sváděla Bédu Hudečka ztvárněného Josefem Dvořákem, válela u mužů i ve skutečnosti. Kam a proč kdysi zmizela slibná začínající umělkyně a Miss z filmového plátna?
Seriál na zakázku
30 případů majora Zemana s hlavním protagonistou Janem Zemanem možná mohl působit jen jako obyčejný televizní projekt kladoucí si za cíl přimět diváky přemýšlet při rozklíčování případů zkušeného policisty, a tím jim zábavnou formou rozvíjet analytické myšlení. Dal by se ale stejně tak tvrdit úplný opak. Seriál kromě toho souběžně reflektuje významné události 20. století a hlavní historické milníky, jenže po svém. Na objednávku socialistické propagandy, která byla v době vzniku seriálu na vzestupu.
Namísto toho, aby reflektoval skutečné dění v Československu po skončení 2. sv. války až do roku 1973, líčí navenek pouhé dobrodružné a kriminální vyprávění všechny situace tak, jak se to hodilo tehdejšímu komunistickému režimu.
Nedávno se vlivem majora Zemana na příznivce krimi žánrů do detailů zabýval Ústav pro studium totalitních režimů. A závěry, které v pořadu ČT24 s názvem 90’ konstatoval samotný náměstek ředitele (ÚSTR) jsou více než znepokojivé.
„Navenek se tváří jako shluk kriminálních případů, který popisuje údajnou situaci v Československu po roce 1945. Fakticky to ale byl vykonstruovaný seriál, vytvořený na zakázku bezpečnostních orgánů, tak aby do podvědomí diváků dostal komunistickou propagandu,“ vysvětlil celé pozadí zdánlivě obyčejného krimi seriálu náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Kamil Nedvědický s tím, že šlo o zakázku federálního ministerstva vnitra. V cyklu vědeckých přednášek s dalšími kolegy a odborníky z řad Policejního muzea ČR a ČT odhaluje ÚSTR více.
Boj proti nepohodlným
Možná, že jste si už nyní vybavili některý z „podezřelých výroků a obrazů“ ze seriálu. S trochou nadsázky by se dalo říct, že jeho celý děj byl na přání komunistů vystaven na opačném principu dobra a zla, než jak se to dělo ve skutečnosti.
Nebezpečný totalitní stát ve snímku dělá všechno pro blaho společnosti a sem tam mu v tom zabrání někdo pro něj ve skutečnosti nepohodlný, v pořadu prezentovaný jako nepřátelský a zlý. Za takové považovala série špionážních případů například sedláky, věřící, emigranty a menšiny. Zkrátka všechny, na které měli komunističtí politici spadeno v reálu.
Československo by bez totality dosáhlo rozkvětu. Komunisté zhatili plány na vlastní poloostrov a moře
Zní to možná neuvěřitelně, ale je to pravda pravdoucí. Poměrně nesmělé, avšak realizovatelné plány profesora Karla Žlábka měly Čechům umožnit koupání v moři na vlastním poloostrově. To by ale nesměli zasáhnout komunisté.
Silný hrdina a rozmach ve vysílání
Napadá vás otázka, jak je možné, že je silný hlavní hrdina vyšetřovatel major Zeman, který se ve snímku po pobytu v koncentračním táboře stane členem Sboru národní bezpečnosti, aby sloužil jako ukázka uměle vykreslené dokonale sehrané spolupráce mezi StB a VB, dodnes u mnoha lidí tolik oblíbený? Odpověď je jednoduchá.
Mnoho lidí má tento seriál nostalgicky spojený s televizní zábavou, které tenkrát nebylo mnoho. I o bezkonkurenční místo propagandistického seriálu v televizním vysílání se postarali totalitní pohlaváři.
Do jednotlivých dílů tvůrcům mluvili, hodnotili je, určovali, zda se mohou odvysílat anebo co je nutné změnit, starali se i o chování postav, zejména o negativní charaktery, které se snažili na obrazovce ukázat jako ryze špatné. Nesměli mít v sobě téměř žádný náznak dobrého.
Popularitu projektu zajistil především vysílací čas i prostor, jaký na obrazovkách dostával. Každou potenciální konkurenci v oblasti detektivek byli komunisté připraveni smést ze stolu. Dnes už by pravděpodobně tato starší forma detektivek u diváků neobstála.
Kdysi se ovšem těšila nesmírné oblíbenosti díky různorodosti každého dílu, odvážnému a nezlomnému hlavnímu hrdinovi majorovi Zemanovi a také dramatičnosti a napětí. Tohle vše dříve přikovalo diváky k obrazovkám. Co na tom, že tohle krimi zcela převrací naruby historické skutečnosti a manipuluje s historií tak, jak si to přáli tehdejší politici. Někteří lidé by to bez upozornění možná rádi ignorovali dodnes.
Obec Loučka měla dvakrát skončit jako Lidice. Před vypálením nacisty ji spasila slivovice
Trpký osud Lidic a Ležáků se měl týkat i Loučky u Vizovic, menší vsi na Zlínsku. Šikovné vyjednávání starosty a místního řídícího učitele ale plánovaný pomstychtivý akt dokázalo zvrátit. Napomohla k tomu podle všeho notná dávka slivovice.
Pohádkový plat a pověst komunisty
Vzhledem k těmto skutečnostem jistě mnohé napadne otázka, co na znepokojivé okolnosti kolem vzniku seriálu říkal jeho samotný hlavní hrdina ztvárňující majora Jana Zemana herec Vladimír Brabec. Ten se v několika rozhovorech sám dobrovolně přiznal k tomu, že i když poté co přišli scénáristé s více díly, věděl, že točí agitační seriál překrucující dějiny a náhled na svět, šel v daný čas hlavně po kariérním postupu, jistotě pracovního uplatnění a platovém ohodnocení.
Navíc na rozhodnutí už bylo dle jeho slov pozdě. V daný okamžik bylo o jeho natáčení již dávno rozhodnuto. Zejména hercův plat byl na tehdejší poměry mimořádně příznivý. Dohromady si za šest let natáčení přišel na asi tak 600 tisíc korun, to byly na danou dobu vzhledem k cenám a běžným platům opravdu velké peníze.
I tak za čas Vladimír Brabec jedné ze svých největších rolí litoval. „Major Zeman mě jako herce zničil, protože jsem už nedostával jiné úkoly. Měli mě zaškatulkovaného jako Zemana, bylo to jako cejch na čele!“ vzpomínal filmový kriminalista na svou roli s dávkou hořkosti v autobiografické knize s názvem Měl jsem štěstí.
Dodal, že poté co nepřicházely další nabídky kvůli jeho okoukanosti, se prý začal soustředit raději na pohádky. Zajímavostí přitom je, že samotný Brabec nikdy nebyl členem KSČ ani nespolupracoval s StB. Nicméně ani nepodepsal Antichartu a vzhledem k okolnostem se mu v očích lidí nepodařilo zůstat nestranným. Neměnně si ho spojili s komunistickým seriálem a stal se společně se známým krimi jakýmsi nepsaným symbolem totality.