Riziko pro šťouraly: Obvyklý nešvar může způsobit vážný zdravotní problém. Vědci přišli s novým zjištěním

Žena s prstem na nose
Vědci na základě svého výzkumu přinesli nemilou zprávu pro všechny šťouraly.
Zdroj: Magnific.com

Nový výzkum vědců ohledně nešvaru, který čas od času dělá nevědomky skoro každý, přinesl varování. Ukázalo se, že nechutný a poměrně rozšířený zlozvyk prý může zvýšit riziko vzniku Alzheimerovy choroby a dalších nemocí.

Neslušný a zdánlivě nevinný zlozvyk, jakým je dloubání v nose, by podle vědců mohl stát za vznikem degenerativních onemocnění mozku, jako je Alzheimerova choroba nebo demence. Výzkum byl zatím proveden pouze na myších, ale vědecké pracovníky jeho závěry přiměly k dalšímu zkoumání, protože přinášejí nepříjemnou informaci pro všechny šťouraly.

Související článek
horká káva

Záludnosti pití kávy: Zdraví prospívá jen v určitý čas, pozor na červené hrnky a pití v letadle

Svůj pravidelný šálek kávy si po ránu vychutnávají lidé z celého světa. I v tomto případě ale platí, že na detailech záleží. Jak je to s vlivem kávy na zdraví a dlouhověkost? Kde a z čeho si ji raději nedávat?

26. 05. 2026Tereza BrožováVolný čas

Je zapotřebí další bádání

S tvrzením, že nosem mohou do mozku pronikat škodlivé viry a bakterie, přišel tým vědců z australské univerzity. Jedná se o vůbec první studii takovéhoto typu na světě provedenou na myších zabývající se důsledky jakýchkoliv zásahů do nosu včetně obvyklého dloubání. Ukazuje se, že je nos citlivější, než jsme věděli.

Spoluautor odborné práce vedoucí Centra Clema Jonese pro neurobiologii a výzkum kmenových buněk profesor James St John v Austrálii spolu se svým týmem vědců naznačuje, že nebezpečná bakterie Chlamydia pneumoniae je ještě nebezpečnější, než se do teď odborníci domnívali.

Dokáže proniknout nosem do mozku a tam způsobit neurodegenerativní onemocnění. Dopady neetického zlozvyku jsou tak podle všeho mnohem horší než pouhé společenské faux pas.

Jsme první, kdo prokázal, že Chlamydia pneumoniae může proniknout přímo nosem do mozku, kde může vyvolat patologie, které vypadají jako Alzheimerova choroba. Viděli jsme to na myším modelu a důkazy jsou potenciálně děsivé i pro lidi,“ uvedl profesor St John s tím, že je však ještě zapotřebí provést rozsáhlejší výzkum, aby zjistili, zda podobná hrozba existuje i u lidí.

Rizikové bakterie se podle této teorie dostávají do mozku skrze čichové receptory, které jí umožňují obejít ochrannou hematoencefalickou bariéru chránící centrální neurologický systém a zajišťující jeho správnou funkci a najít zkratku. Že se stejnou cestou vydává bakterie u lidských jedinců je však potřeba ještě dokázat.

Musíme provést studii na lidech a potvrdit, zda stejná metabolická dráha funguje stejným způsobem. Je to výzkum, který navrhlo mnoho lidí, ale dosud nebyl dokončen. Víme, že tytéž bakterie jsou přítomny i u lidí, ale zatím jsme nezjistili, jak se tam dostanou,“ shrnul dosavadní zjištění vědec.

S názorem o rizikovém dloubání v nose souzní i český chemik Tomáš Fiala. Se svými spolupracovníky se snaží objasnit příčiny vzniku Alzheimerovy choroby. A také on potvrzuje, že podezřelými pachateli jsou bakterie a viry.

Když se nám do mozku dostanou bakterie nebo viry, vznikne infekce. Jakmile nervové buňky zjistí, že čelí útoku, zavolají si pomoc a imunitní buňky se snaží viry a bakterie odstranit. Pokud vše postupuje, jak má, zbavíme se infekce a jsme v pořádku. Může se však stát, že se proces zvrtne, imunitní buňky na patogeny zareagují příliš agresivně a nezlikvidují jenom je, ale začnou likvidovat i nervové buňky. Neurodegenerace by pak souvisela s přehnanou reakcí imunitního systému.

A jedním ze způsobů, jak si můžeme relativně snadno zanést zánět do mozku, je dloubání se v nose špinavýma rukama, pokud při něm dojde k mikroporanění. Hematoencefalická čili krevní bariéra mozek značně chrání a patogeny do něj snadno nepustí. Cesta z nosu do mozku je ale velmi krátká, přes sliznici a nosní nerv se do mozku bakterie dostanou rychle.

Je možné, že kdo se bude pravidelně a dlouhodobě dloubat v nose, u toho bude větší pravděpodobnost, že v seniorském věku Alzheimera dostane. Tohle je však jen hypotéza, pro niž zatím neexistují důkazy. Používám ji, abych laikům přiblížil význam výzkumu,vysvětluje český výzkumník pro web reportermagazin.cz.

Škodlivé je i škrábání nebo trhání chloupků

Odborník profesor James St John zároveň varoval před jakýmkoliv zasahováním do nosního prostředí. Týká se to nejen samotného šťourání do nosu, ale také jeho drbání či jiné prudké zásahy. Silně nevhodné je podle něj vytrhování chloupků z nosu. Všechny tyto činnosti mohou poškodit citlivou nosní sliznici, která je potom celkově náchylnější k bakteriím. Zvyšuje se tak jejich množství, které se eventuálně mohou dostat i do mozku. Na nos by si dle jeho názoru všichni měli dávat pozor tím, že se neuchýlí k žádným vnitřním dotekům a hrubším narušením vnitřního prostředí.

Související článek
Muž zvedající poklici u hrnce s vroucí vodou

Vaření napomáhá předcházet vzniku demence. Vědci mají dobrou zprávu pro kuchtíky začátečníky

Vaření může mít významnější podíl na našem duševním zdraví, než by se mohlo zdát. Systematická činnost napomáhá trénovat soustředění a paměť. Dobrou zprávou je, že pozitivní dopad má i na jedince bez zkušeností v kuchyni.

11. 05. 2026Tereza BrožováVolný čas

Ztráta čichu je varováním

S čichem souvisí potenciální nutnost zvýšené pozornosti ohledně zdravotních rizik. U lidí nad 60 let by mohl být podle teorie profesora St Johnese jedním z diagnostických kritérií právě čich. Jeho ztráta bývá jedním z prvotních příznaků Alzheimerovy choroby a demence.

Čichové testy by mohly napomoci závažné onemocnění včas detekovat. Jak ale zdůrazňuje i australský výzkumník, je potřeba poněkud širší a komplexnější záběr. Dalším faktorem kromě věku pro riziko vzniku neurodegenerativních onemocnění je dle jeho vyjádření například i vliv okolního prostředí, ve kterém se daný jedinec pohybuje.

Sdílení článku